Česká republika stojí na prahu významných změn v oblasti energetiky. S rostoucím důrazem na udržitelnost a závazky v rámci Evropské unie směřuje i český energetický sektor k větší diverzifikaci a většímu využití obnovitelných zdrojů. V tomto článku se podíváme na současnou situaci obnovitelných zdrojů energie v ČR a jejich vyhlídky do budoucna.
Současný stav obnovitelných zdrojů v ČR
Podle údajů Energetického regulačního úřadu tvořil v roce 2022 podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v České republice přibližně 14 %. Hlavními zdroji jsou:
- Fotovoltaické elektrárny - jejich instalovaný výkon dosáhl ke konci roku 2022 více než 2,5 GW. Po boomu v letech 2009-2010 a následném útlumu nyní sektor opět zaznamenává výrazný růst, zejména díky poklesu cen technologií a novým dotačním programům.
- Vodní elektrárny - využívání vodní energie má v ČR dlouhou tradici. Celkový instalovaný výkon vodních elektráren se pohybuje kolem 1,1 GW, přičemž hlavní podíl tvoří velké hydroelektrárny na Vltavské kaskádě. Potenciál pro další rozvoj je však již omezený.
- Větrné elektrárny - v ČR představují zatím poměrně malý podíl s instalovaným výkonem kolem 350 MW. Jejich rozvoj byl v minulých letech limitován administrativními překážkami a odporem místních komunit.
- Biomasa a bioplyn - elektrárny na biomasu a bioplynové stanice představují stabilní zdroj s celkovým instalovaným výkonem kolem 1 GW.
Strategické cíle a legislativní rámec
Česká republika se v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP) zavázala k dosažení 22% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030. Tento cíl bude pravděpodobně v následujících letech ještě navýšen v souvislosti s evropským programem Fit for 55, který stanovuje ambicióznější cíle pro snížení emisí.
Klíčovými legislativními dokumenty jsou:
- Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
- Státní energetická koncepce ČR
- Modernizační fond
- Program Nová zelená úsporám
Výzvy pro rozvoj obnovitelných zdrojů
Přes postupný pokrok čelí rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR několika významným výzvám:
Technická omezení
Integraci většího množství obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy brání několik technických překážek:
- Nestabilita výroby – zejména u solárních a větrných elektráren
- Nedostatečná kapacita přenosové a distribuční soustavy
- Omezené možnosti akumulace energie
Administrativní a legislativní bariéry
Většina projektů obnovitelných zdrojů naráží na složité a zdlouhavé povolovací procesy. Získání všech potřebných povolení může trvat i několik let, což výrazně brzdí rozvoj sektoru.
"Povolovací procesy jsou v současnosti největší překážkou rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice. Zatímco v některých zemích EU trvá povolení větrné elektrárny několik měsíců, u nás to může být i pět až sedm let," říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Společenská akceptace
Zejména v případě větrných elektráren hraje významnou roli také postoj místních obyvatel a samospráv. Nedostatečná informovanost a obavy z negativních dopadů často vedou k odporu vůči projektům obnovitelných zdrojů.
Perspektivy rozvoje jednotlivých typů obnovitelných zdrojů
Fotovoltaické elektrárny
Fotovoltaika představuje pro ČR největší potenciál rozvoje. Podle odhadů by do roku 2030 mohl instalovaný výkon vzrůst až na 7 GW, což představuje více než dvojnásobek současného stavu. K tomu přispívají zejména:
- Klesající ceny technologií – cena fotovoltaických panelů poklesla za posledních 10 let o více než 80 %
- Možnost instalace na střechách budov – minimalizace záborů půdy
- Nové možnosti pro komunitní energetiku – sdílení elektřiny v rámci energetických společenství
- Dotační programy jako Nová zelená úsporám a Modernizační fond
Větrné elektrárny
Přestože Česká republika nemá tak příznivé geografické podmínky jako přímořské státy, potenciál pro rozvoj větrné energetiky zde existuje. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR by větrné elektrárny mohly v ČR vyrábět až 18,8 TWh elektřiny ročně, což odpovídá přibližně 28 % současné spotřeby elektřiny v ČR.
K dosažení tohoto potenciálu však bude nutné:
- Zjednodušit povolovací procesy
- Zvýšit společenskou akceptaci prostřednictvím lepší komunikace a zapojení místních komunit
- Modernizovat přenosovou soustavu
Biomasa a bioplyn
Energetické využití biomasy a bioplynu představuje stabilní zdroj energie, který může kompenzovat výkyvy ve výrobě z intermitentních zdrojů. Potenciál pro další rozvoj je však omezený kvůli konkurenci s potravinářským využitím půdy a environmentálním dopadům.
Inovace a nové technologie
Pro úspěšnou transformaci energetického sektoru bude klíčový rozvoj nových technologií, zejména v oblasti akumulace energie:
- Bateriové systémy - pro krátkodobou akumulaci přebytků z obnovitelných zdrojů
- Vodíkové hospodářství - výroba zeleného vodíku pomocí elektrolýzy s využitím přebytkové elektřiny z obnovitelných zdrojů
- Power-to-X technologie - přeměna elektřiny na jiné formy energie nebo produkty
- Smart grids - inteligentní sítě umožňující efektivnější řízení výroby a spotřeby elektřiny
Závěr
Česká republika má dobrý potenciál pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky a do určité míry i větrné energie. K využití tohoto potenciálu však bude třeba překonat současné technické, administrativní a společenské bariéry.
S ohledem na klimatické závazky, rostoucí ceny emisních povolenek a klesající náklady na technologie obnovitelných zdrojů lze očekávat, že podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu ČR bude v následujících letech výrazně růst. Aby tento růst byl efektivní a udržitelný, je třeba k transformaci energetiky přistupovat systematicky a s dlouhodobou vizí.
